Malá dětská ložnice? Žádný problém. Vždyť jde hlavně o to, kde bude spát, a teprve potom o to, kde budou stát autíčka.

Teď k samotnému spaní. Na co si dát největší pozor? Na matraci. Když jsme objednávali první sadu do postele s úložným prostorem, zvolili jsme levnou pěnu. Během tří měsíců se propadla a syn si stěžoval na záda. Vyměnili jsme ji za 16 cm foam mattress na pevnou laťkovou základnu, a to byl zásadní posun. Děti rostou a jejich páteř potřebuje stabilní oporu. Naopak u rozkládací pohovky jsme zvolili tenčí foam mattress, který se dá snadno srolovat a schovat, když přijde na řadu hraní. Záleží na tom, kdo na ní bude spát nejčastěji. Pokud jen občasná návštěva, můžete slevit z tloušťky, ale u denního používání


Mnohem větší výzvou než samotné spaní je ale úložný prostor. V malém bytě nemáte šanon na deky a polštáře. Proto jsem rychle zjistila, že klasická pohovka nestačí. Potřebovala jsem něco, co pojme celou zimní výbavu. Sáhla jsem po variantě, která kombinuje pohodlí na sezení s objemným vnitřkem. Koupila jsem si bed with storage, tedy postel s úložným prostorem, která je zároveň designovým prvkem. Těžká dřevěná konstrukce, na ní leží silný foam mattress o tloušťce 16 centimetrů. Matrace je dostatečně pevná, aby se nepropadala, ale zároveň dost měkká na to, aby na ní host vydržel celou noc. Pod matrací se zvedá hydraulický rám a pod ním je prostor jako menší skříň. Tam mám uložené všechny přehozy, knížky a vánoční dekorace. Už nikdy nehledám místo pro povlečení. Jen musím dávat pozor, aby se do vany nedostal prach z filt


Mnozí lidé se bojí pořídit si do malého bytu rozkládací pohovku, protože si myslí, že bude vypadat jako nouzové řešení. Jenže kvalitní kousek s pevným mechanismem je dnes k nepoznání od běžné sedačky. Když jsem vybírala tu svou, trvala jsem na variantě s dřevěným roštem místo kovové síťoviny. Teprve pak máte jistotu, že se lamelová laťka neprohne a spaní bude rovné. A vůbec nevadí, když je sedák užší - stejně na něm jen sedíte nebo si lehnete na bok. Můj tip: vyzkoušejte rozložení v kamenné prodejně dřív, než koupíte. Některé modely vyžadují odsunutí stolu o půl metru, což v garsonce není vždy reálné. Studio apartment design je o plánování pohybu, nejen o vzhl


Někdo ale potřebuje místnost, která zvládne dvě funkce – hernu a noclehárnu pro návštěvy. Pak přichází ke slovu pohovka. Když jsme vybírali do pokoje pro dceru, sáhli jsme po kvalitním sofa bed s pevným čalouněním. Důležité bylo, aby se dalo snadno rozložit, ale zároveň aby denně sloužilo k sezení u stolu nebo na koberci. Právě u dětského pokoje design často naráží na to, že výrobci nabízejí buď příliš těžké kusy, nebo naopak chatrné konstrukce. Vyplatí se pořádně prozkoumat mechanismus. My máme doma variantu s takzvaným click-clack mechanismem. Jednoduše sklopíte opěradlo a máte lehátko. Žádné složité vytahování a přesouvání polštá�


Když jsem se před lety stěhovala do svého prvního bytu o rozloze 38 metrů čtverečních, měla jsem v hlavě jasnou představu. Chtěla jsem, aby každý kout působil ležérně, hřejivě a hlavně jako z cestovatelského deníku. Znamenalo to bohaté textury, tlumené barvy a spoustu polštářů. Realita byla o něco tvrdší. Místnost byla dlouhá a úzká jako vagón, do kterého jsem potřebovala nacpat postel, stůl, skříň a ještě místo pro večerní čaj. Tehdy mi došlo, že boho interior design není jen o hromadění koberců a macramé. Je to hlavně o chytrých řešeních, která udrží vzdušnost i ve stísněných podmínkách. Základním kamenem se stal kus nábytku, který nesedí jen na jednom místě. Potřebovala jsem postel, která přes den zmizí, aby se místnost otevř


Věřte mi, že několikrát jsem litovala, že jsem nevybrala podlahu dřív, než nábytek. Jedna známá má v obýváku nádhernou dýhu, ale bojí se na ni položit těžký konferenční stolek s ostrými hranami. Po pár měsících má kolem sedačky vrypy jako po drápech kočky. A to nemá ani zvíře. Jen pravidelně posouvá židli, aby si sedla blíž k televizi. U vinylu tenhle strach odpadá. Pokud si vyberete vinyl s dřevěným dekorem v matném provedení, opticky získáte stejně hezký efekt jako u masivu, ale bez starostí. A hlavně - když se rozhodnete místnost přeuspořádat, prostě jen pootočíte sedačku, podlaha neprotestuje a vy ušetříte �


Další pastí, na kterou jsem málem naletěla, je výběr čalounění. V bytě, kde spíte, jíte i pracujete, se špína drží všude. Chtěla jsem samozřejmě něco přírodního, len nebo bavlnu. Jenže len se mačká, na bavlně jdou vidět skvrny od kávy a kočka se do nich ráda zavrtává. Nakonec jsem zvolila kompromis. Pořídila jsem sedačku s velvet upholstery, sametovým čalouněním v tmavě zeleném odstínu. Samet je překvapivě praktický. Prach se na něm nedrží, skvrny se dají lehce vytřít vlhkým hadříkem a na dotek je příjemně hebký. Vypadá to luxusně, ale zároveň to ladí s přírodními materiály, jako je ratan nebo dřevo. Kolem sedačky jsem naházela pár vyšívaných polštářů a jeden starý koberec z bazaru. Výsledek působí, jako bych právě přijela z marockého trhu a všechno jen tak odložila. Ve skutečnosti je to hodiny plánová