Prohlídka Nového Města pražského, o které většina návštěvníků neví

Další praktická rada: nespěchejte. Nové Město je rozsáhlé a jeho genius loci se projeví až ve chvíli, kdy zpomalíte. Projděte se kolem Emauzského kláštera, který stojí na místě původního slovanského benediktinského opatství. Dnes se tam dochovaly prvky gotické architektury, ale i moderní křídlo od architekta Karla Pragera. Nenechte se zmást kombinací stylů – právě v tom je kouzlo místa. Typická chyba: odbýt to focením a hned se přesunout jinam. Vezměte si s sebou jednoduchý plán a zkuste si najít staré městské brány. I když dnes stojí z nich jen torza, jejich poloha odhaluje logiku středověkého opevnění.

Pozor také na to, jak interpretujete zachovalost památek. Mnohé domy, které vypadají goticky, dostaly svoji podobu až v historizujících úpravách 19. století. Skutečný středověk je potřeba hledat v detailech – v gotických portálech, žebrové klenbě v průjezdu nebo v zazděném okně. Nebojte se vejít do obyčejného domu, pokud je vstup volný. Vnitrobloky často ukrývají renesanční arkády, které málokdo zmiňuje. Dbejte na to, abyste nerušili obyvatele a respektovali soukromí. Ale když uvidíte pootevřená vrata, která vedou do dvora s kašnou, stojí za to se tam podívat. Právě tyto objevy dělají z procházky zážitek.

Na závěr si dovolte jednu věc: vydejte se tam za svítání nebo za šera, kdy jsou ulice prázdné. To je ideální čas, kdy si uvědomíte, jak Karel IV. zamýšlel město jako monumentální celek. Srovnejte si osy ulic – zjistíte, že hlavní komunikace směřují k Vyšehradu a k Starému Městu. Tento geometrický záměr je nejlépe vidět právě v klidných chvílích, kdy nejsou ulice plné aut a lidí. Až tohle pochopíte, Nové Město pro vás nikdy nebude jen bezduchou čtvrtí mezi dvěma náměstími. Stane se z něj učebnice středověkého myšlení, kterou si přečtete pouhýma nohama.

Až budete mít vybrané místo, ověřte si, zda na něj po celý den dopadá stín. Slepičky potřebují slunce pro tvorbu vitamínu D, ale během horkých letních dnů se musí mít kde schovat. Strom s hustou korunou, který kurník částečně zastíní, je ideální. Pokud žádný takový na zahradě není, počítejte s tím, že budete muset na střechu připevnit přistínění nebo umístit kurník pod pergolu. Teprve když máte jasno v těchto aspektech, pusťte se do samotné stavby – vyhnete se přestavbám, které by vás stály čas i peníze.

Proč obyčejné hry selhávají a co s tím Nejčastější problém bývá v tom, že vedoucí hru jen vyhlásí a pak jen přihlíží. Děti ale potřebují vzor. Když předvedete, jak se dělá „chůze po provaze" (stačí nakreslit čáru na zemi křídou), děti to pochopí rychleji. Další chyba: příliš dlouhé vysvětlování. U dětí ve věku 6 až 10 let platí pravidlo – čím kratší zadání, tím lepší. Řekněte dvě věty a hned začněte. A pokud hra nefunguje, nebojte se ji uprostřed změnit. Třeba „Barevné řeky" (děti běží na barvu, kterou zrovna řeknete) můžete otočit na „Zmrzlé ryby" – kdo se nechytí, musí stát na jedné noze.

Začněte na Karlově náměstí, které je největší středověké náměstí v Evropě. Kolem vás stojí novogotický kostel svatého Ignáce, ale původní gotická podoba se dochovala jen v náznacích. Většina turistů zde stráví pět minut a jde dál. To je chyba. Všimněte si, že náměstí má nepravidelný tvar, který kopíruje starou cestu do Kouřimi. Právě tudy vedla důležitá obchodní stezka, a Karel IV. tímto způsobem propojil nové město s ekonomickou sítí celé země. Zkuste si představit, že tady stávaly masné krámy a týdenní trhy.

Nejzásadnější chyba při procházce Novým Městem Největší omyly dělají ti, kdo se drží hlavních bulvárů a vyhýbají se vnitroblokům. Nové Město je přitom protkáno vnitřními dvory a průchody, které skrývají zbytky románských a gotických domů. Typická chyba: jít po Václavském náměstí a myslet si, že jde o středověkou třídu. Ve skutečnosti je Václavák v dnešní podobě produktem 19. století. Skutečné středověké centrum leží o kus dál, kolem kostela Panny Marie Sněžné. Právě tam najdete jeden z nejvyšších gotických krovů v Praze, který se dochoval dodnes. Jen málokdo ví, že pod dlažbou dnešního náměstí se ukrývají základy starého františkánského kláštera. Když si dáte práci a najdete si vstup do tamního nádvoří, uvidíte kus autentické historie, o kterém průvodci často mlčí.

Vzdálenost od domu a sousedů je praktický, ale opomíjený bod. Slepičí trus zapáchá nejvíce v létě, a pokud kurník umístíte těsně pod okna ložnice, budete to řešit každé ráno. Zkuste najít kompromis – dostatečně daleko od obytných oken, ale ne tak daleko, abyste k němu museli chodit přes celou zahradu. Sousedé sice nemají právo zakázat vám chov, ale pokud respektujete odstup alespoň 5 metrů od plotu, předejdete zbytečným konfliktům.