Zásoby v koupelně: vlhko ničí víc, než si myslíte

Než začnete, připravte si nůž na silikon nebo obyčejný ostrý nůž, škrabku, líh, papírové utěrky a nový sanitární silikon s označením proti plísni. Nepoužívejte univerzální silikon určený do koupelny bez fungicidních přísad, plíseň se v něm objeví během několika měsíců. Starý silikon nařízněte po obou stranách spáry a vytáhněte ho v jednom kuse. Zbytky seškrábejte škrabkou. Pokud je silikon silně znečištěný a nejde dolů, pomůže ohřátí fénem, materiál změkne.

Vlhko v koupelně není jen nepříjemný pocit na kůži. Je to hlavní důvod, proč se zásoby, které tam běžně skladujeme, kazí rychleji, zapáchají nebo ztrácejí účinnost. Mnoho lidí řeší, kam umístit ručníky a kosmetiku, ale málokdo řeší, co vlhkost dělá s obaly, textiliemi a léčivy. Přitom stačí pár změn a věci vydrží déle.

Menší místnosti, jako je koupelna do deseti metrů čtverečních, spáru často nepotřebují. Stejně tak obklad na stěně, který je přerušený rohy nebo dveřmi, se chová jinak než jedna velká plocha. Vynechat ji lze i tam, kde je podklad pružný a obklad je lepený flexibilním lepidlem. Pozor ale na dlažbu položenou na betonovém potěru bez dalších vrstev. Beton pracuje jinak než lepidlo a keramika. Pokud se potěr nechá dostatečně vyschnout a obklad se položí na správnou separační vrstvu, riziko prasknutí klesá.

Proč plíseň vzniká právě v silikonu Silikon sám o sobě plíseň nezpůsobuje. Problém je v tom, že spára mezi vanou a obkladem zůstává neustále mokrá. Když se voda nedostane do odtoku a zůstane stát na silikonu, začne se do něj vsakovat spolu s mýdlovým filmem. Vlhko, teplo a organické zbytky jsou pro plíseň ideální podmínky. Čím starší silikon je, tím víc je popraskaný a nasákavý. Proto se plíseň po čase objeví i u kvalitního materiálu. Zásadní je také větrání a to, že po sprchování je potřeba vodu setřít stěrkou, ne ji nechat uschnout na spáře.

Mezi nejčastější chyby patří příliš silná vrstva silikonu, která dlouho schne a uvnitř zůstává měkká. Další chybou je nanášení za vlhka nebo na nedokonale očištěný povrch. Silikon nikdy neřeďte vodou ani do něj nepřidávejte nic na „zlepšení" vlastností. Po nanesení nechte spáru alespoň 24 hodin v klidu a bez vody. Během této doby netlačte na silikon prstem ani ho nezkoušejte, zda už drží. Pokud se i po výměně plíseň objeví znovu, hledejte příčinu ve špatném odtoku nebo nedostatečném větrání, ne v silikonu.

Zpětná klapka v koupelnové baterii není volitelný doplněk, ale bezpečnostní prvek, který brání tomu, aby se voda z koupelny dostala zpět do rozvodu pitné vody. Funguje jako jednosměrný ventil – pustí vodu pouze jedním směrem. Jakmile tlak v potrubí poklesne, klapka se uzavře a zabrání zpětnému nasátí. To je důležité zejména tam, kde hrozí, že se voda v baterii může dostat do kontaktu s nečistotami, chemií nebo stojatou vodou.

Jak zjistit, co přesně ve zdi máte Než vezmete do ruky sekáč, vyšroubujte páku a odšroubujte krycí růžici. Uvidíte tělo baterie a v něm závit, do kterého je zašroubovaná kartušová vložka. Zapište si rozteč připojovacích kolen – obvykle to je 150 mm, ale starší rozvody mívají jinou. Zkontrolujte, zda jsou kolena přišroubovaná k tělu, nebo k němu jen přitlačená. Tento detail rozhoduje o tom, jestli vložku vyměníte za pět minut, nebo budete muset rozbít obklad.

Typické chyby: montáž klapky na špatný konec přívodu, opačná orientace (šipka musí ukazovat směr proudění), zanesená klapka vodním kamenem, která přestane těsnit. Dále se zapomíná na revizi – klapka se má občas vyčistit nebo vyměnit. Pokud klapka hučí nebo snižuje tlak, bývá to známka nečistot. Řešení je jednoduché: uzavřete přívod, vyšroubujte klapku, propláchněte a zkontrolujte těsnění. Pokud je poškozené, vyměňte celý díl.

Nejčastější chyba je, že lidé koupí novou vložku podle vzhledu páky. Vložky se liší průměrem, délkou, počtem ovládacích drah i tvarem spodního těsnění. Vezměte starou vložku do ruky, změřte ji šuplerou a porovnejte s údaji na těle baterie. Pokud je na těle vyražený výrobní kód, vyfoťte ho. Při objednávání se hodí i fotka kolen a rozteče.

Kdy je klapka nutná? Vždy, když je výtok baterie potenciálně ponořený v jiné kapalině nebo když je na stejném okruhu připojený spotřebič, který by mohl vodu kontaminovat. Typicky jde o sprchové baterie s ruční sprchou, která může ležet ve vaně, dále baterie s výsuvnou sprchou u umyvadla, zahradní baterie a všechny vývody, kde je hadice nebo trubka ponořená. Stejně tak ji vyžadují baterie napojené na pračku, myčku nebo filtr, pokud není zpětný tok jištěný jinde.