Když psu žloutne zubní kámen, rozhoduje včasná prohlídka

K veterináři zajděte co nejdříve, pokud pes odmítá jídlo, má oteklou tvář, krvácí z dásní opakovaně nebo z tlamy cítíte hnisavý zápach. Tyto příznaky už znamenají zánět hlubších tkání a někdy i bolest, kterou pes skrývá. Čím déle se zákrok odkládá, tím více zubů se může ztratit a tím rizikovější je i samotná anestezie u starších psů.

Na čtení potřebujete dvě světla. Jedno rozptýlené, které osvětlí místnost, a druhé směrové, které dopadá na stránku, ne na oči. Stojací lampa s ohebným ramenem je praktičtější než nástěnné svítidlo, protože ji můžete posunout podle toho, jak sedíte. Žárovku volte s teplým světlem, ale ne oranžovým do žluta. Příliš žluté světlo unavuje oči stejně jako modré. Světlo umístěte tak, aby padalo na knihu z boku nebo zezadu přes rameno. Když ho dáte přímo před sebe, budete si na stránce stínit vlastní hlavou.

Zubní kámen vzniká mineralizací plaku, který se hromadí na zubech psa během několika dní. Zpočátku je měkký a odstranitelný kartáčkem, ale jakmile se do něj ukládají minerály ze slin, tvrdne a mění se v pevný nános. Ten už kartáčkem dolů nedostanete. Rozhodující je proto prevence a včasné rozpoznání prvních známek.

Základem je suchá podestýlka. Vlhkost v kurníku vzniká z trusu, rozlité vody a dýchání zvířat, proto je nutné ji denně odstraňovat. Osvědčuje se vrstva pilin nebo slámy vysoká alespoň deset centimetrů, kterou každé ráno promícháte a jednou týdně zcela vyměníte. Nikdy nenechávejte podestýlku slepenou do mokrých hrudek — právě v nich se množí bakterie a nohy ptáků zůstávají trvale mokré.

Úzká vertikální skříňka šířky patnáct až dvacet centimetrů se vejde i do skutečně těsného prostoru. Upevněte ji kotvami do zdi, ne lepením, pokud jde o vyšší a těžší kus. Zásuvky a dvířka musí mít doraz, aby se neotevřely samy a nenarazily do skla sprchového koutu. Do spodní části umístěte předměty, které potřebujete denně, do horní zásoby. Vše, co se může rozbít nebo zrezivět, držte výš, protože u podlahy je vlhkost nejvyšší.

Nejčastější chybou je spoléhat na to, že pes „si zuby vyčistí sám" žvýkáním kostí. Kosti mohou zlomit zub nebo způsobit zácpu, rozhodně neodstraní kámen u dásně. Další chybou je čekat, až pes začne mít potíže s jídlem. Prevence spočívá v pravidelném čištění, kontrole tlamy jednou týdně a prohlídce u veterináře alespoň jednou ročně. U malých plemen a psů s krátkou tlamou se kámen tvoří rychleji, proto potřebují častější kontrolu.

Co dělat, když kámen objevíte Pokud vidíte jen lehký povlak, zkuste změnit rutinu. Kartáčujte psu zuby denně nebo alespoň obden měkkým kartáčkem určeným pro psy a pastou bez xylitolu. Nikdy nepoužívejte lidskou pastu. Pomáhají i žvýkací pamlsky a hračky s drsným povrchem, které mechanicky odírají plak. U psů s rychlým tvořením kamene nestačí jen pamlsky, kartáček je základ.

Začněte tím, že si po celé šířce podkroví vyznačíte tři výškové linie. První je místo, kde má strop aspoň dva metry — tam patří vše, co se používá ve stoje. Druhá linie kolem 140 centimetrů unese skříně, komody a pracovní kout, protože se u nich dá obsluhovat vsedě nebo v předklonu. Třetí pás pod 100 centimetry je odsouzený k zavíracím dvířkám, zásuvkám a policím, které vytáhnete jednou za čas. Kdo tuhle mapu přeskočí, koupí nábytek, který se mu do podkroví nevejde, a nechá si ho odstěhovat do jiné místnosti.

Jak smažit, aby tuk zůstal v pán

Prvním viditelným příznakem bývá žlutý nebo hnědý povlak na zubech, nejčastěji na špičácích a stoličkách. Pes může mít nepříjemný dech, který přetrvává i po vyčištění. Později se přidává zarudlý okraj dásní, občasné krvácení při jídle a neochota nechat si sahát do tlamy. Někteří psi žvýkají jen na jedné straně nebo upouštějí tvrdší kousky krmiva.

Jakmile je kámen tvrdý a drží na zubu, domácí čištění ho neodstraní. Pokusy odlupovat ho nehtem nebo ostrým předmětem končí poškozením dásně a zubní skloviny. V tomto stadiu je potřeba veterinární zákrok, při kterém se kámen odstraní ultrazvukem, často v celkové anestezii. Zákrok se neprovádí jen kvůli vzhledu: kámen tlačí na dáseň, způsobuje zánět a postupně vede k uvolňování zubu.