Hole v rukou, nebo ruce bez holí: co dřív ochrání úchop
Najděte místo chráněné od větru, ideálně pod hustým smrkem nebo u velkého kmene. Pod sebe dejte větve a suché listí, přes sebe cokoli, co máte. Zůstaňte v klidu a šetřete energií. Pokud uslyšíte auto, traktor nebo štěkot psa, jděte za zvukem, ale pouze pokud je blízko a terén to dovolí. Jinak je lepší počkat do svítání. Volejte o pomoc jen tehdy, když máte jistotu, že vás někdo uslyší. Křik do prázdna vás jen unaví a vysuší hrdlo.
Jak poznat, že batoh skutečně sed
Tempo musí být pomalejší, než jste zvyklí. Krok zkraťte, došlapujte na celou plochu chodidla a nedělejte prudké pohyby. Vnímejte povrch nohama, ne jen očima. Někdo jde lépe s hůlkami, protože mu dávají jistotu a odhalují překážky dřív než špička boty. Počítejte s tím, že v lese je tma hustší než na otevřeném prostranství. Nad hranicí lesa bývá i bez měsíce vidět silueta terénu, ale v hlubokém údolí neuvidíte nic. Tam se bez světla neobejdete a je lepší ho použít než riskovat pád.
Typická chyba je koupit batoh podle maximálního objemu, který výrobce uvádí, a pak zjistit, že při plném naložení už nesedí na zádech. Voda je hustá a těžká, takže se batoh chová jinak než s oblečením. Zkuste si batoh naložit doma stejně jako na cestu, včetně flašek a vaky, a teprve pak se rozhodněte.
Zkuste si před odchodem na hory udělat jednoduchý test: oblékněte se do všech vrstev, vyjděte před dům a na pět minut zrychleně kráčejte. Pokud se začnete potit na zádech a pod bundou cítíte vlhko, máte příliš mnoho vrstev nebo špatný materiál. Pokud naopak cítíte chlad na hrudi i po pěti minutách chůze, chybí vám izolační vrstva. Na českých horách platí, že počasí se mění rychleji než předpověď, takže kombinace softshellu a hardshellu v batohu je spolehlivější než jedna drahá bunda na všechno.
Voda v hospodě není jen otázka žízně, ale i hmotnosti, kterou nesete na zádech. Pokud plánujete cestu s přespáním, kde se počítá s vodou z podniku, musíte do výběru batohu promítnout jiné priority než u běžné turistiky. Nejde o to koupit dražší batoh, ale sladit objem, nosný systém a přístup k pití s tím, jak často a kde budete vodu doplňovat.
Únava rukou při dlouhém výstupu nebo sestupu nevzniká jen ze slabých svalů. Většinou jde o to, že ruce pracují celou dobu naplno, protože je přebírá trup a nohy. Hole tento přenos částečně přesměrují, ale jen za předpokladu, že je člověk používá správně. Špatné nastavení nebo zlozvyk při chůzi dokáže ruce unavit ještě rychleji než chůze bez holí.
Nejčastější chyba je koupit hole a vyrazit s nimi na celodenní túru bez zkoušky. Vyzkoušejte je nejdřív na kratší trase, na známém kopci, kde můžete měnit délku i úchop. Teprve pak se rozhodujte, zda vám hole práci rukou ulehčují, nebo ji jen přenesly jinam.
Přístup k vodě během dne rozhoduje o tom, jestli budete batoh sundavat, nebo ne. Pokud máte vodu jen v hlavním prostoru, budete zastavovat častěji a sundavat batoh pokaždé, když se napijete. Boční kapsy nebo vak na vodu řeší pití za chůze, ale v hospodě zase oceníte široké hrdlo láhve, do kterého se snadno nalévá. Kombinace obojího je nejpraktičtější: vak na pití během přesunu a pevná láhev na doplnění v podniku.
Délka a úchop rozhodují před prvním krokem Základ je výška hole. Postavte se na rovném místě, hrot zapíchněte kousek před špičku boty a rukojeť uchopte tak, aby loket svíral přibližně pravý úhel. Pokud je hole delší, ramena se zvedají a předloktí pracuje v nepřirozené poloze. Kratší hole nutí k předklonu a tlačí do dlaní. U teleskopických holí nastavte obě stejně a zámek utáhněte ještě před nasazením pásku. Pásek patří přes hřbet ruky, ne přes dlaň. Když je příliš utažený, brání prokrvení; když je volný, ruka ho neustále dohání a unaví se.
Jak přemýšlet o objemu, když vodu řešíte po cestě Základem je odhadnout, kolik vody ponesete mezi jednotlivými hospodami. Pokud jste si jistí, že každý den narazíte na podnik s pitnou vodou, stačí menší zásoba a batoh o menším objemu. Naopak v odlehlejších oblastech, kde je hospoda jednou za dva dny, potřebujete větší rezervu. Počítejte s tím, že jeden litr váží přibližně jeden kilogram. Batoh o objemu 40–50 litrů zvládne dvoudenní zásobu i spacák, ale už nebude pohodlný, pokud k tomu přidáte další vybavení.
Posledním krokem je plánování doplňování. Zjistěte si předem, kde všude se dá voda doplnit, a podle toho upravte jak objem batohu, tak počet lahví. Pokud víte, že v hospodě vám vodu nedají do vlastní nádoby, noste dvě menší láhve místo jedné velké. Vyhnete se tak situaci, kdy budete muset kupovat novou vodu v plastu, což je zbytečná váha i odpad. Batoh, který respektuje váš způsob doplňování, vám ušetří energii i nervy.