Rozkládání rozkládacího gauče u stěny: chyba, která ho ohne
Nakonec si před spaním sami vyzkoušejte, jak se v posteli leží. Lehněte si, zkontrolujte, jestli prostěradlo nedrhne a polštář není příliš tvrdý. Když se vám to zdá nepohodlné, hosté to pocítí dvojnásob. Sada lůžkovin nemusí být drahá, ale musí být kompletní, čistá a ve správné velikosti. To je vše, co k pohodlnému spánku návštěvy potřebujete.
Rozkládací křeslo do úzké místnosti se nevybírá podle toho, jak vypadá v katalogu, ale podle toho, kolik zabere místa ve chvíli, kdy ho opravdu používáte. Úzká místnost znamená, že každý centimetr hraje roli – jak v rozevřeném, tak ve složeném stavu. Než začnete cokoli objednávat, změřte si třikrát: šířku stěny, kam křeslo postavíte, šířku průchodu mezi nábytkem a hloubku místnosti po rozevření. Právě hloubka bývá kamenem úrazu. Křeslo, které má ve složeném stavu hloubku 90 cm, může po rozložení zabrat 200 cm i více. Do úzké místnosti se hodí jen takové, které se rozkládá podél stěny, ne do prostoru.
Typická chyba je půjčovat sadu, která se už doma nepoužívá. Prodřené prostěradlo, nažloutlý povlak nebo povlečení s chybějícím knoflíkem hosté poznají. Druhá častá chyba je skladování v plastovém pytli – prádlo v něm chytá zatuchlý pach. Ukládejte sadu v látkovém pytli nebo v uzavřené skříni, ideálně s cedulkou, co k čemu patří. Před příjezdem hostů povlečení vyvětrejte a vyperte, i když vypadá čistě.
Než tedy gauč koupíte, změřte nejen šířku stěny, ale i hloubku místnosti v rozloženém stavu. Nechte si v obchodě gauč předvést v rozložené podobě a sami si změřte, kolik potřebuje. U stěny vždy počítejte s rezervou. Když to uděláte, vyhnete se tomu, že budete každý večer zápasit s gaučem, který se do svého místa prostě nevejde.
Hosté ocení, když je sada kompletní včetně doplňků, které se často zapomínají. Patří sem chránič matrace, který chrání před potem a skvrnami, a to i když se to zdá zbytečné. Dále přikrývka navíc – tenká letní deka nebo druhý lehčí spacák pro případ, že je hostům zima. Do sady nepatří voňavé aviváže a silné parfémy, které mohou dráždit dýchací cesty. Místo toho použijte prací prostředek bez parfemace a při sušení větrejte.
Materiál a konstrukce hrají roli i v úzkém prostoru. Kovová kostra s dřevěnými prvky bývá pevnější než celodřevěná, ale záleží na spoji. Vyhněte se křeslům, která mají v rozevřeném stavu nohy daleko od sebe – v úzké místnosti vytvářejí překážku. Potah volte spíše tmavší a s hrubší vazbou; v malém prostoru je každá skvrna vidět. U rozkládacích křesel se často šetří na výplni. Pěna s nízkou hustotou se po pár měsících prosedne a křeslo přestane být pohodlné. Před koupí si v prodejně sedněte na okraj, doprostřed i do rohu a zkuste, jestli se konstrukce nekroutí.
Typická chyba je kupovat křeslo podle šířky, ale ignorovat hloubku. Úzká místnost často znamená, že křeslo stojí v průchodu. Pokud po rozložení zablokuje dveře nebo cestu k oknu, je nepoužitelné. Další častá chyba: podcenění váhy. Rozkládací křeslo váží běžně 25–40 kg. Pokud s ním budete muset každý den manipulovat, potřebujete kolečková nebo alespoň lehkou konstrukci. Těžké křeslo s tuhým mechanismem skončí trvale rozložené, protože ho nikdo nebude chtít skládat.
Než se rozhodnete, lehněte si na matraci v obchodě alespoň na deset minut. Ne na záda, ale na bok, protože tak spí většina lidí. Sledujte, jestli se rameno a kyčel propadnou tak, aby páteř zůstala rovná. Mezera v bedrech znamená příliš tvrdou matraci, naopak vyboulená bedra znamenají měkkou. Vezměte si s sebou člověka, který se na vás z boku podívá. Sám to neodhadnete.
Jak poznat, že se křeslo do místnosti vejde i po rozložení Rozhodující je mechanika rozkládání. Rozeznáte tři základní typy. První se rozkládá vytažením sedáku dopředu – potřebuje volný prostor před sebou, obvykle stejně velký, jako je hloubka lůžka. Druhý se překlápí přes přední hranu, takže zabírá prostor před sebou i nad sebou. Třetí, nejvhodnější do úzkých místností, má výsuvný mechanismus směrem od stěny, ale s menším zdvihem. Vždy si před nákupem zjistěte přesné rozměry v rozevřeném stavu a porovnejte je s půdorysem místnosti. Nezapomeňte ani na výšku – některá křesla se rozkládají podél stěny, ale potřebují nad sebou 20–30 cm volného prostoru kvůli sklápění opěradla.
Co si pohlídat u materiálu a velikostí Bavlna je nejbezpečnější volbou, ale pozor na hustotu tkaní. Řídká bavlna se po pár praních vytáhne a povlečení na peřině plandá. Pro návštěvu se hodí směs bavlny a polyesteru, která méně mačká a rychleji schne. U prostěradla s gumičkou zkontrolujte výšku matrace – běžné prostěradlo na 25cm matraci nedrží a ráno je rozházené. Změřte si výšku matrace předem a kupte odpovídající rozměr. Stejně tak u povlečení na peřinu: 140×200 cm nepasuje na 200×200 cm, i když to na první pohled vypadá podobně.