Tenhle stůl mění váš obývák v kancelář. A zpátky. Každý den.

Hodně lidí se bojí, že koupelna designem utrpí, když do ložnice dají rozkládací pohovku. Ale opak je pravdou. Koupelna totiž není jen o obkladech a vaně. Je o celkovém komfortu domácnosti. Pokud máte v obýváku krásnou pohovku s velvet upholstery, která je hebká na dotek a odolná proti skvrnám, odlehčíte psychicky celému bytu. Nemusíte mít koupelnu nacpanou k prasknutí. Navíc ta sametová textura krásně kontrastuje s chladem kachliček. Když se zrovna v koupelně nesprchujete, můžete se na ni dívat z dveří. A ta kombinace broušené oceli s tmavě modrým sametem? To je něco, co dodá interiéru duši. Jen dejte pozor, aby velvet upholstery byla ošetřená proti vodě. Není nic horšího, než když se na sametovou pohovku vysype prášek na pra


Při návrhu koupelny vždycky myslím na to, že se v ní lidé svlékají a oblékají. To znamená, že potřebujete místo na odložení šatů. Pokud pro to nemáte zvláštní šatnu, musí fungovat ložnice jako předsíň koupelny. A tady je kámen úrazu. Klasickým problémem je nedostatek místa pro sezónní oblečení. Do šatní skříně se nevejde zimní bunda ani letní šaty. A proč to řešíme designem koupelny? Protože když v ložnici není místo na skříň, končí polokošile v koupelně na věšáku za dveřmi. Moje rada zní: investujte do sofa bed, který má pod sedákem hluboký úložný box. Nebo si kupte bed with storage s výsuvnými šuplíky pod lamelovým roštem. Uvidíte, že místo v koupelně se uvolní s


Jenže samotný mechanismus nestačí. Musíte myslet i na spaní. Klasická tenká sedací plocha z molitanu je na noc peklo. Proto jsem zvolil variantu s integrovaným lůžkem. Koupil jsem pohovku, která v sobě skrývá opravdový slatted frame a na něj patřící pěnovou matraci o tloušťce šestnáct centimetrů. To není žádný kompromis. Když host přes noc usne, ráno se probudí svěží a nebude mu brnět záda. A vy mezitím můžete u svého home office desku klidně dokončovat prezentaci, aniž byste se báli, že se pohovka pod kolegy propadne. Tato kombinace tvrdé laťkové základny a dostatečně silné pěny je podle mě podmínka, pokud v obýváku opravdu pravidelně sp�


První chyba, kterou jsem udělala, byl jeden centrální lustr uprostřed stropu. Vrhá tvrdé stíny a všechny kouty nechává v temnotě. Mnohem lepší je rozvrstvit světlo do tří úrovní: ambientní, akcentní a funkční. Ambientní je základ, který rozptyluje měkké světlo například pomocí LED pásku přilepeného pod horní lištu skříně. Akcentní zvýrazní konkrétní místo, jako knihovničku nebo obraz. Funkční je to, pod čím vaříte, čtete nebo pracujete. V praxi to znamená, že místo jedné silné lampy pořídíte tři slabší a rozmístíte je po místnosti. Najednou byt vypadá vzdušnější a opticky vět�


Samozřejmě nejde jen o pohovku. Zamyslete se nad postelí, která ukrývá tajemství. Bed with storage je pro malý byt doslova zlatý důl. Pod matrací se dá schovat sezónní oblečení, ložní prádlo, knihy, nebo dokonce kufry. Důležité je vybrat správný typ mechanismu. Plynové písty jsou sice dražší, ale umožní zvednout celou matraci i s roštem jednou rukou. Klasické výklopné lože s pružinami vás donutí uklidit vše z postele dřív, než se do něj pustíte. A pokud spíte ve společném prostoru, vyberte si tmavší odstín čela, které nebude v kuchyni tolik okoukat skvrny od mastn


Často se setkávám s názorem, že koupelna designem je o drahých obkladech a designových bateriích. Ale z vlastní praxe vím, že nejdůležitější je celková logika prostoru. Když jsem navrhoval malý byteček na Vinohradech, majitelka chtěla mít koupelnu jako z katalogu. Měla jen 22 metrů čtverečních. Vyřešili jsme to tak, že jsem do ložnice umístil velkou postel s úložným prostorem pod matrací. Ta postel je vybavená slatted frame s dvanácti lamelami, které tlumí pohyb. Do koupelny se pak vešla velká zrcadlová skříň, pračka a dokonce i bidetová sprška. Výsledek? Koupelna působí vzdušně, protože není přeplácaná věcmi, a ložnice funguje jako dokonalý šatní kufr. Tenhle přístup mi dává smysl víc než honba za efemérní esteti


Když jsem před lety zařizoval první garsonku v paneláku, narazil jsem na klasický problém. Místnost měla osmnáct metrů, okno na sever a jedinou zdí, ke které šlo přitisknout psací stůl, byla ta s rozkládací pohovkou. Každé ráno jsem musel přendavat notebook z kuchyňské linky, protože večer jsem na gauči sledoval seriál. A když přijela návštěva, spal jsem na karimatce vedle knihovny. Tehdy mi došlo, že home office desk není jen kus nábytku. Je to katalyzátor chaosu, nebo naopak klíč k tomu, aby malý byt fungoval jako byznys centrum i jako útočiště pro odpočinek. Klíč je v tom, že stůl nesmí stát v cestě, když se gauč mění v pos